Zugo a Silická v lednu 2015

Zugo a Silická v lednu 2015

Druhý lednový víkend jsme se rozhodli strávit pro změnu na Slovensku. Plány byly jasné – zkusit projít druhý sifon v Zugu a podívat se pod zatím neslezený vodopád v Silické ladnici.

V úterý balíme a postupně se vynořují drobné komplikace. Aleš dostal antibiotika, Tomino Lemino pohotovost v práci. Ve středu prasklo Petrovi topení. Ve středu o půlnoci konečně shořel i poslední tranzistor v podvodní vrtačce, takž už je zcela jasné, že v Silické si nýt v chodbě nad vodopádem sekáme ručně.

Ve čtvrtek ráno nakonec vyrážíme ve složení Petr Kadlec, Ondra Novák a Tonda Ptáček směr Kunová Teplica. Doufáme, že nevyjde předpověď s velkým množstvím srážek a v neděli dorazí k Zugu ještě Dan Hutňan s Mírou Manhartem.

V pátek ráno přijíždí Jaro Stankovič se Zoltánem Jergou, balíme pytle a vyrážíme do Zuga. Stav na limnigrafu je 5cm, takže vody je spíš méně. Chceme využít dobré viditelnosti a s Tondou zaměřit délku prvního sifonu pásmem, protože je v něm natažená neuzlíkovaná šňůra. Zároveň je třeba připravit část věcí na nedělní ponor čtyř potápěčů.

Po zaměření sifonu hledáme na druhé straně zbytky vybavení, které bude potřeba vynést a vyřezáváme nepotřebné šňůry. Ven vynášíme krásně vykvetlou 7l luxferku, která strávila nějakých šest let ve vodě a na jejím povrchu se zalíbilo plísni. Láhev v úžině podávám Tondovi, ale v mizerné viditelnosti mi vyklouzne z ruky a už ji nenajdu. No nic, snad se najde v neděli.

Petr s Jarem a Zoltánem v mezičase vyměňují provizorní plastové štítky u měřičských bodů za nerezové a pod Tetínským dómem obnovují ocelové lano na traverzu.

V sobotu ráno se lehce rozlámaní vydáváme do Silické Ladnice. Na parkovišti se potkáme s Jarem Stankovičem, Vladem Koňou, Borisem Galvánkem, Markem Kanášem a Lukášem Kubičinou. Vlado s Lukášem chtějí projít všechny zlomy a pukliny v jeskyni a zaměřit jejich směr. Tonda a Ondra se chystají za první sifonek a dolů pod vodopád. Na Borise s Markem připadl těžký úkol transportního týmu, protože Petr nám pomáhá dostat věci jen ke Kufrovému sifonu a dále se bude věnovat public relations v Silici.

Po slezení malého vodopádu se s Tondou rychle strojíme a vyrážíme do bahna sifonu. V chodbě za sifonem se nám po dvou ulomených korunkách na třetí pokus podaří navrtat samovrtný nýt od Petzla a protože nás tlačí čas, využíváme jako druhý kotevní bod blízký hrot.

Při přípravě smyčky pro upevnění žebříku mi žebřík vyklouzne a padá z vodopádu dolů. Naštěstí jen přes první stupeň, který je zhruba 2,5 m vysoký. Vážu si na sebe dračák, Tonda mě jistí a jdu pro žebřík. Dál už to jde dobře. Slézám vodopád, který je nakonec třístupňový a vyšší, než jsem původně odhadoval. Desetimetrový žebřík na něj stačí tak tak. Za vodopádem následuje asi 20m vyšší chodby s dvoumetrovým zasintrovaným stupněm a pod ním klidná hladina a žádný viditelný odtok. Je slyšet žbluňkání, tak rychle prozkoumávám pravděpodobný směr odtoku a nemůžu dosáhnout na dno ani na stěnu. Vypadá to na další mělký sifon. Dochází nám čas, takže vydrápat vodopád a vracíme se s Tondou rychle zpět před sifon, kde na nás čekají už dost zmrzlí Boris s Markem. Balíme a jdeme ven. Po cestě potkáváme Vlada s Lukášem a společně se vracíme do Archeologického dómu, kde na nás čeká Petr Kadlec.

V neděli ráno se v šest hodin snažíme dovolat Danovi s Mírou, kde jsou. Nemají signál a tak si chvíli děláme naději, že znovu zalezeme do postelí. V půl sedmé už na signálu jsou a čekají u jeskyně. Dobalíme a vyrážíme k jeskyni. Po drobných zmatcích vzniklých časnou ranní hodinou jdeme do jeskyně ve složení Dan Hutňan, Míra Manhart, Tonda Ptáček, Ondra Novák, Petr Kadlec, Jaro Stankovič, Zoltán Jerg, Boris Galvánek, Marek Kanaš, Lukáš Kubičina a Lukáš Vlček.

Transport jde proti pátku výrazně rychleji. Dan, Míra, Tonda a já jdeme za sifon. Cestou si všimnu, že ztracená luxferka je způsobně zaseknutá ve stropě nad úžinou, takže po cestě zpět půjde snadno nahmátnout a vynést.

Překonáváme Bílkův dóm, kde s Tondou necháváme výstroj a dál transportujeme jen čtyři lahve pro Dana s Mírou, kteří jdou do druhého sifonu. Po jejich zanoření s Tondou zkoumáme konec slepé chodby, kde by mohlo být další pokračování a skutečně se v asi dvoumetrové hloubce otevírá chodba, která pokračuje dál. Za chvilku se Míra s Danem vynoří s poznatkem, že směr proti proudu je zaštěrkovaný a zbývá jen velmi nízká, ale široká puklina, kterou protéká proud potoka. Snad by se mohla část štěrku posunout při nějaké větší vodě. Míra se ještě zkouší zanořit v druhé chodbě. Ani ta ale neumožní další postup, končí po několika metrech v silné vrstvě bahna.

Vracíme se a po cestě lezeme do vrchní části Bílkova dómu, kde ověřujeme, že jezírko dole je skutečně vstup do prvního sifonu a dóm je poměrně rozlehlý a vysoký. Fotíme krásnou sintrovou výzdobu a Dan zkouší, jestli nepustí malý komín na vrcholu dómu.

Po cestě zpět konečně vylovím nad úžinou ztracenou luxferku.

Balíme, vynášíme, přebalujeme, odbahňujeme. Rychlá večeře a úklid šaten na hřišti v Kunové Teplici, které nám poskytly neocenitelné služby a vyrážíme zpět domů.

 

Ondra Novák

...

Účastníci zájezduNáročnější transport......ale krásná výzdobapřípravy na ponorpotápěči se zanořují

Zpět na hlavní výpis

www.speleoaquanaut.cz
Login

Created by © 2008 - 2010 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek & webdesign

Doporučujeme - Orca Diving potápění, kurzy