Špalek ve Fontanazzi

Náš kamarád a potápěč Špalek nám poslal zajímavý dopis. A protože by mohl zajímat i další zájemce o speleopotápění, uveřejňujeme ho v plném rozsahu:

"Čaute všichni :)

Zrovna jsme se s Frankem vrátili ze 6denního potápění ve dvou italskejch jeskyních.

Jeskyně Grotta dei Fontanazzi a Le Grotte di Oliero (jsou dvě) jsou asi 85 km od Benátek ve Valstagne (cca. 8 hodin od Prahy). Ideální období na ponory je prosinec/leden a červen/červenec. Voda 10°C. Obtížnost Fontanazzi je CAVE 2, větev Siori v Olieru od CAVE 1, druhá větev hned od začátku CAVE 2 a trimix (tu jsme nepotápěli). Viditelnost byla všude aspoň 10 metrů, tipuju.

Dali jsme v každý 3 ponory. Vzhledem k nutnosti plnění a tomu, že nemáme vyhřívání to byl jeden ponor denně v délce kolem 80 minut. Všechno na EAN32, i když Frank do mě každej den hučel, abysme šli s trimixem a hloubějš. Použivali jsme dvojče 2x18 a 1xS80.

Kvůli plnění jsme bydleli v městečku Rosa vzdálenym asi 15 km od jeskyní, kde je dive shop. Majitelka se potápí mj. na Tres presidentes a včera jsem viděl její pěknou fotku, jak se potápí v Hranický propasti. Ale je nutno s ní komunikovat v italštině. Vytelefonovala nám vstup do Oliera, protože jsem nevěděli, že se má o úřední povolení žádat s předstihem 10 dnů. Navíc to kolem svátku moc nefungovalo. Jinak je to prej bez problémů, rychle a jde to emailem. My jsme museli zajet na radnici a vyřídit to osobně. Areál u jeskyní Oliero je za plotem. My měli zlevněnej vstup za 6 Eur/os. V areálu může být člověk klidně do druhýho dne do rána. Oliero je vlastně podezemní řeka, takže je ideální jí potápět se skútrama, jinak se proti proudu dost nakopete. V létě tam bude asi dost turistů. V zimě nikdo. Dva dny jsme tam byli jen my dva.

Frank je hrozně ukecanej, tak když z Oliera vylejzali tři potápěči na RB80, tak jsme s nima skončili na večeři. Jeden byl Alessandro Fenu (ze Suexu), další Antonio Tedesco (http://www.utrtek.it/tedesco_antonio.html). Hlavně Tedesco je dost komunikativní a každej, kdo by se do oblasti chystal ho může poprosit o radu. Anglicky mluví moc pěkně.

Fontanazzi je díra v kopci pod mostem u řeky a je volně přístupná. Koordináty z netu nás k ní ale nedovedly... Trošku sme bloudili. Jeskyně začíná 15 metrů vysokym komínem, ve kterym je 4-5 restrikcí a člověk se napoprvé musí namáhat, aby se jima proplazil. Stage přitom musela bejt odepnutá (no-mount styl), což je trošku složitější, když vysíte hlavou dolů. Při třetim ponoru už prolejzáte jak horkej nůž máslem.

Při jednom ponoru ve Fontanazzi byli u díry 4 místní side-mounteři. Nevime, co tam dělali, ale bohužel měli krátkej ponor a když jsme se chtěli zanořit, zrovna vylejzali. Nezbylo nám než ve studený vodě čekat až vypadnou. Oznámili nám, že šňůra v restrikci je přetržená. Lemplové.... Takže jsme se rozhodli jí opravit. Ve 12 metrech byla přetržená. Stejdž jsem neměl kam položit, visel jsem hlavou dolů, a tak jsem jí pověsil za levej d-kroužek její přední karabinou, vytáhnul cívku z kapsy a navázal jí na přetrženou vodící šňůru (super v 5mm rukavicích se zmrzlejma prstama). No a pak jsem pokračoval směrem dovnitř jeskyně. Ale hlavou dolů mi prostě mozek nenašel žádný dobrý místo k jejímu uvázání. Proto jsem Frankovi, kterej byl za mnou signalizoval, aby zůstal na místě. Chtěl jsem vyplavat z poslední restrikce a vrátit se s hlavou v normální poloze. Ale to bych nesměl zapomenout na tu polo-připnutou stejdž. Jakmile jsme se v jeskyni chtěl obrátit, těžiště se přetočilo a já skončil zády s ránou na obrovskym šutru se stejdží někde za hlavou. Chvilku jsem byl jak želva, než mi došlo, co se stalo (díky bohu se ta jeskyně skoro nekalí, cívka mi nespadla, ani jsem se do ní nezamotal - víc štěstí než rozumu :) ).Strhlo mi to ale levej ramenní popruh. Po chvilce jsem se z toho dostal a všechno dokončil. Pro mě, jako jeskynního začátečníka z toho plyne poučení, že v restrikcích si člověk prostě musí ve všem pomoct sám. Buddy prostě po ruce často bejt nemůže. Nikdy jsem si nemyslel, že by mě bavilo prolejzat restrikcema, ale baví :).

Po dešti jsou obě jeskyně nepotápitelný. Tedy asi 6-12 hodin od počátku deště. Do tý doby je možno se potápět. Tedesco používá u Fontanazzi trik. Když přijede, dá do řeky, na úroveň hladiny šutr. Pokud o půl hodiny později, když chce lézt do jeskyně, voda stoupla, ponor zruší.

Moc se nám tam líbilo a doporučujeme :).