MEXIKO - expedice jaro 2018

MEXIKO - expedice jaro 2018

27. ledna 2018 přilétáme do Cancunu ve trojici. Karol a Abo ze Speleodiveru(SK) a já. Nemáme žádné velké plány. Chystáme se fotit a v čase volna nakouknout do nějakého objevu.

První dva dny testujeme foto techniku s trapným výsledkem. Blesky to nedávají a pokaždé skončíme bez nich. Car Wash a později Grand Cenot nám proto mnoho radosti neudělali.

Třetí den se proto vypravujeme do jungle hledat cenoty. Naše mitsubichi zvládá terén za Nai Tuchou s vypětím všech sil. Je to hold dvoukolka a ta v jungli nemá co hledat. Tak tak jsme to otočili díky mačetám. Bloudění v místech na jih od cenotu Shaman Ek přineslo setkání s krovinářem, ale žádný nový cenot.

Evidentně potřebujeme den volna. Dáváme barbecque s Danielem ze Švýcarska a jeho skupinou. Dohodli jsme s nimi ponor v Tux Kupaxa na sobotu.

V pátek vyrážíme do Cangrejo. Je to první cenot, který jsme v Mexiku explorovali. V roce 2003 tady členové ČSS – Dan s Radkem, Zdenálem a Honzou objevili první mexický kilometr nových chodeb. Návrat do starých míst není jednoduchý. Před rokem jsme se o podobné retro pokusili v cenotu Joolis a dopadlo to trapně. Postoupili jsme o směšných 15 metrů. Obáváme se něčeho podobného i v Cangrejo. Navíc jsem tento cenot už dvakrát hledal a nenašel. Cesta k němu před pár lety zarostla. Zajíždíme po cestě kam až to jde. Místní jsou doma a přesvědčuje je 50 pesos. Pouští nás až téměř 300 metrů od cenotu. Dál je už jen hustý porost. Nakládáme batohy na záda a rubeme co to dá. Kličkováním v neprůchozím porostu prodlužujeme cestu na dobrých 500 metrů. Zdaleka nemáme vyhráno i když GPS ukazuje cíl. Nějakou šťastnou náhodou, ale, nacházíme převis a pod ním i vstup do cenotu Cangrejo – Krab. Ještě jednou se otáčíme pro lahve a pak strojíme k ponoru. Se značnými obavami se zanořím v místech, ke kterým se vážou vzpomínky spřed 15 lety.

Snažíme se kontrolovat levé odbočky od vstupu a dostat se tak do prostoru, kde nejsou známé žádné cenoty. Kupodivu je jeskyně velice pěkná a dokonce nacházíme pokračování v požadovaném směru. Vytáčíme celý buben se 160 metry šňůry a končíme u volného pokračování. Zpátky mapujeme. Pěkná akce. Necháváme u cenotu potápěčský materiál a odnášíme jenom lahve. U auta zjišťujeme, že někdo slohnul GPS z kola auta. Kluci u brány tvrdí, že šel kolem chlap s puškou. Podle mě kecaji. Nezbývá než doufat, že zítra u cenotu najdeme vercajk...

Dan

...tady zprávy z jungle končí. Přijdou další? A co na to Jan Tleskač?

...

Na další zprávy z jungle jsme museli počkat dlouhé tři dny, ale naštěstí dorazily a příběh pokračuje...:
...

Pokračování v jungli...

Další den vyrážíme k cenotu Cangrejo s mírnými obavami. Zastavujeme u místních majitelů pozemku. Pohádku o tom, jak šel chlap s puškou zpátky a vrátil nalezenou GPS si vyslechneme s úsměvem. Pak si kupuji svoji pomůcku za 300 pesos od zloděje, co mi ji ukrad. Neber to za ty prachy. Nicméně nám nic neukradli od cenotu, což je pozitivní.

U cenotu jsme si nechali stage se 100 barama. Alespoň o něco prodlouží pobyt pod vodou.

Včera objevený směr se po pár metrech zavírá. Nic nového. Vracíme se několik záměrů zpět a nalézáme pěknou chodbu. Plaveme v ní 80 metrů a také končí. Mapujeme a prohlížíme další možnosti na zítra. Něco vede ze síně před poslední chodbou.

Cestou od cenotu autem potkáváme naše majitele pozemku. Jsou vyfešákovaní a šlapou do města. Bodejť, mají vyděláno. Bereme je na korbu a vykládáme před Chemuiylem.

Další den použijeme opět stage se zbytkem vzduchu z předešlého ponoru. Hlavně se nám nechce tahat tři lahve od cenotu.

Majitelé jsou dnes pryč. Asi budou slavit tři dny. Opět neseme 500 metrů batohy s láhvemi ke Cangrejo a připravujeme se na ponor. Po 200 metrech odkládáme stage a jdeme hledat cestu na východ. Ze síně skutečně vede chodba dobrým směrem. Po chvilce se dokonce větví na několik stran. Držíme se statečně východu a pořad pokračujeme. Jsme v temných chodbách se sporadickou výzdobou. Nejde pořádně nasvěcovat černé zdi. Po 200 metrech nalézáme zvedající se svah končící suchou kavernou bez výstupu na denní světlo. Rozhodujeme se začít mapovat zpět a nechat další průzkum na jindy. Po dvou hodinách v hloubce 12 – 14 metrů se vracíme do Cangrejo. Ještě tady máme dost práce.

I další den věnujeme pokusům proniknout do hlubin xibalby. První pokus v konečných částech jeskyně nám nevychází dle představ. Točíme se dokola a dvakrát narazíme na šňůru z předešlého dne. Dáváme ještě jeden pokus o padesát metrů dál a i když pokračujeme pevnou černou chodbou s výzdobou téměř 100 metrů, končí závalem.

Celkové jsme objevili a zmapovali v Cangrejo 650 metrů. Nadvakrát odnášime od cenotu věci k autu a trada do Tulumu. Zítra budeme fotit v Nai Tucha.

Dan

 

Hlídač jungleDan a Karol. Z fotky je patrný Karolův velmi zodpovědný přístup k junglovému outfitu...Karol Kýška ve svém oblíbeném prostředíMetro v Mexiku

Zpět na hlavní výpis

www.speleoaquanaut.cz
Login
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.
News.

Created by © 2008 - 2010 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek & webdesign

Doporučujeme - Orca Diving potápění, kurzy