Expedice XIBALBA 8.2.-1.3.2012

Expedice XIBALBA 8.2.-1.3.2012

1.3.
Je tady březen. Dan posílá skupinku klientů s Tomášem a Frantou do Dos Ojos. Čtveřice potápěčů pak opět směřuje do Balam T’sal. Zdenál s Radkem Jančarem s opraveným skútrem do včerejší Husákovy chodby. Tady nalézají další z gigantických tunelů a vytáčejí celý buben 295 metrů. Jeskyně je nekonečná.
Dan s Radkem Husákem jedou na skútrech do nejjižnějšího kouta celé jeskyně. Tady před rokem skončili ve volném pokračování. Každý veze 4 láhve, cestou je ještě jedna safety. Skútr a poslední stage odkládají na konci známých částí. Pak už zase následuje objevitelská euforie. Jeskyně pouští tunely na všechny strany. Natahují několik 100 fítových záměrů. Prochází nádherné krápníkové sestavy i vymleté tunely, náznaky hlubokých propastí i zajímavých komínů. Po vytočení dvou bubnů následuje mapování. Objevili a zmapovali 605 metrů chodeb. Dalších možností je tady hodně. Návrat zpátky je podle očekávaného scénáře. Danovi kilometr před koncem končí skútr. Pokračují na jeden. Radek veze 5 láhví, Dan na něm visí se čtyřmi a skútrem za sebou. Ponor končí po 200 minutách.
Dnes jsme v K’oox Baal objevili a zmapovali 900 metrů.

28.2.
Dan už musí doprovázet klienty do Grand Cenotu a tak do Balam T’sal vyráží dvojice Zdenál s Radkem Jančarem a na sólo ponor Radek Husák. První dvojice končí ponor po chvilce. Ze skútru se valí bubliny, došlo k zaplavení baterkového prostoru. Dávají přednost záchraně skútru.
Radek Husák doplaval do chodby, kde před rokem objevil kosterní pozůstatky lenochoda a vydává se na západ. Jeho cílem bylo nalézt zkratku na jižnější dlouhý tunel, ve kterém natáhli s Danem včera 580 metrů. Chodba je prostorná a i když z ní vedou odbočky na jih i na sever, drží se západního směru. Objevuje 280 metrů a tunel stále pokračuje. Vzniká další paralelní chodba do neprobádané džungle.


27.2.
Je konec focení a také konec pokusů nedaleko od vstupu. Nasazujeme těžkou techniku. Použití skútrů ve velkých chodbách je nádherná záležitost. Zdenál s Radkem Jančarem jedou na skútrech v Balam T’sal kilometr, a pak se pouští do objevování v jedné z pravých výrazných odboček. Po 170 metrech v nových chodbách končí na nedostatek šňůry ve volně pokračujícím tunelu.
Dan s Radkem Husákem si nakládají velké sousto. Od auta 700 metrů džunglí k cenotu Chalat. V první várce dvě láhve na zádech a baťoh se zbytkem výstroje. Druhá donáška - skútr a stage, je už málem skolila. Vstup do cenotu je bahňák, v šesti metrech průlez na bokovky. Pak už jsou před nimi velké chodby. Směřují na jihozápad, kde před rokem skončili ve dvou tunelech. 30 minut jízdy na skútru a začíná explorace. Pohybují se v rozsáhlém komplexu, kde je každou chvilku nutné udělat rozhodnutí, kterým směrem se vydat. Drží generální směr na západ. Po hodině objevování končí v síni, která je uzavřená závalem. Po zanesení údajů do mapy zjišťují, že objevili a zmapovali 578 metrů.


26.2.
Tak jsme Radka ukecali ještě na jedno focení. Coop One je součástí Tux Kupaxa. Cesta k němu pohodová, cenot vzdálený od cesty 20 m. Je tady nádherný tunel, který však po 300 metrech končí a začínají nízké kalivé chodby. Martina jako osvětlovače nahradil Honza Sirotek, jinak je sestava klasická. Opět se několik snímků bude dát zařadit do skupiny pro další zpracování.
Zdenál s Radkem Jančarem zatím pokračují v objevech menších odboček jeskyně Balam T’sal. Nalézají 120 m.


25.2.
Dnešní den bude věnován focení. Klasická čtyřka: Radek, Kamila a duo Hutňan odváží k cenotu K’oox Baal 12 láhví, tři skútry a kompletní fototechniku. K cenotu musíme opatrně. Zdenál svým vypalovacím pokusem jednoznačně nedokázal zahnat vosí roj na stropě vstupu do jeskyně. Naštval je ale dokonale. Ani nedýcháme a rychle do vody. Dan vyráží první. Jeho úkolem bude nalézt pokračování do druhé paralelní chodby. Někdo nám tady změnil původní šňůru. Jde to rychle, i když je jump 10 metrů daleko. Dál pokračujeme už známou prostornou chodbou až k odbočce do třetí paralelní. Tady začínáme fotit dle Radkových pokynů. Opět se několik fotek povedlo. Na konečný výsledek budeme muset počkat, až do zpracování v domácí laboratoři Husáků. Ponor trval 125 minut a díky nitroxu se obešel bez dlouhé dekomprese.
Zdenál s Radkem Jančarem sekají cestu k Balam T’sal. Tady začíná poslední týden naší explorace při letošní expedici. Spolu s nimi potápí i Nadja s Davem a Andy. Moc se těšili na nádherné prostory Balam T’sal a jeskyně je nezklamala.


24.2.
PROPOJENO!!
Chun Che Chen byl dnes připojen ke K’oox Baal. Tato nejdelší zmapovaná vodou zaplavená jeskyně na světě dosáhla délky 62 kilometrů.

Na akci “propojování“ se vypravili dvě dvojice. Radek Husák s Honzou Sirotkem vyrazili na konec probádaných prostor na jihu Chun Che Chen. Už při prvním mapovacím ponoru tady našli Dan s Petrem chodbičku s citelným proudem, která končila neprůleznou stěnou krápníků. Vychrtlá dvojice průzkumníku se po půl hodině propracovala dál. Po překonání nepříjemného úseku a následující chodby se vynořili v suchém cenotu s propasťovitým vstupem z džungle. Bude těžké ho najít - má průměr necelý metr. Suchá prostora je dlouhá málem 100 metrů a má nádhernou výzdobu. Po přenesení lahví na druhou stranu se opět zanořili a pokračovali na jih pod vodou. Po vymotání celého bubnu končí v šílených plazivkách. Na jednom místě v totální nulové viditelnosti plaval Radek za Honzou ani ne na šňůru, ale na ploutev. Zanesení polygonu do mapy ukázalo, že se přiblížili k chodbám cenotu Coop One (součást K’oox Baal) na vzdálenost několika metrů.
Hutňani směřují na severozápad. Dle mapy je tady několik nepatrných možností přiblížit se k prostorám, objeveným v roce 2006 Zdenálem a Mišom Megelom z cenotu Castillo. Ten je také součástí K’oox Baal. Po několika marných pokusech připlavali Dan s Martinem až na konec šňůry. Tady je síň, do které šlo naplavat jen s lahví před sebou. Ve spodní části nachází dvojice plazivé pokračování. Dál je cesta volná. Po 40 metrech se před nimi objevuje šňůra z roku 2006.
Cenot Chun Che Chen dosáhl celkové délky 6900 metrů. Jeho připojení ke K’oox Baal je velkým úspěchem celého kolektivu.

23.2.
Včerejší barbacque poznačilo část explorerů divnou nemocí, spojenou s častější návštěvou jedné místnosti. Honza Sirotek se vrátil z výletu do Palenque. Vyrážíme ve čtyřech. Na poslední chvilku ještě měníme dvojice tak, aby v každé byl jeden mapovač a jeden kreslič. Radek Husák s Honzou vyrazili na nejsevernější místo Chun Che Chen. Je jím prostřední severní chodba. V její závěrečné části se snaží prohlídnout všechny perspektivní odbočky. Plavání se čtyřmi láhvemi je náročné. Cesta je nekonečná. Jejich snaha končí po čtyřech hodinách stejně, jako to dopadlo u dalších severních tunelů. Nádherně vyzdobené chodby, kombinované s propástkami a korodovaným bílým bludištěm z rozežraného vápence. V závěru ale nízké síňky s okamžitou nulovou viditelností z mléčného kalu ze dna i ze stropu.
Otco-synovská dvojice Dan s Martinem se pokouší protáhnout ještě pravou severní cestu. Opět následuje chvilková euforie z krásné chodby, ale výsledek je stejný. Pracné hledání cesty je tlačí na západ. Nakonec se vynořují v chodbě, kde bádají Radek s Honzou.
Každá dvojice natáhla víc než 200 metrů šňůry. Chun Che Chen se rozhodl zavřít svoje podzemní království. Jeho délka je nyní 6405 metrů. Budeme se muset přesunout na další ze zkoumaných lokalit.


22.2.
Těžce už hledáme místa, kde by mohla jeskyně pustit. Ještě stále je šance na sever. Na malém prostoru - ve třech paralelních chodbách tam dnes budou pracovat tři dvojice potápěčů. Kamila s Martinem vyráží jako první do prostřední z nich. Netrefují úplně přesně odbočku, kterou měli explorovat. Vyrazili o pět záměru dřív. Natáhli 80 metrů, ale zákonitě museli skončit na místě, kde se chystá bádat Zdenál s Radkem Jančarem. Obě dvojice se pod vodou potkávají.
Dan s Radkem Husákem berou vše co uhýbá doleva z pravé severní větve. Motají se jak tataři v kukuřici. Chvilku nádherný tunel je v zápětí zahrabaný do erozí vyhlodaných kaverniček a propástek. Nakonec je z toho 250 ušmudlaných metrů ve čtyřech chodbách.
Chun Che Chen má úctyhodných 5850 metrů. Je z něj seriózní jeskyně. Teď ji ještě připojit ke K’oox Baal.

21.2.
Postupně vyplňujeme prázdná místa mezi chodbami Chun Che Chen. Už se tady nedá mluvit o volně pokračujících tunelech. Je to spíš boj o každý metr neprobádaného podzemního prostoru. Radek Husák se pouští sólo ponorem na jih a zkouší nalézt cestu k chodbám K’oox Baal. Je tam labyrint, který zamotá hlavu každému. Viditelnost navíc klesá rychle na nulu. Daří se mu najít spojku, která sice zkrátí cestu na konec, ale není vytouženým kontaktním místem pro vytvoření systému dlouhého přes 60 kilometrů.
Zdenál a Radek Jančar jsou další dnešní průzkumníci. V prostřední severní cestě vyhlížejí odbočky. Dvakrát je zastavují úžiny. Vždy po 96 metrech. Pak ještě jeden krátký záměr na vymotání zbytku šňůry v chodbě, která směřuje na pravou severní větev.
Chun Che Chen je delší o 250 metrů, ale další kilometry budou nabíhat velmi pomalu.


PŘIDÁNY NOVÉ FOTKY - DOLE


20.2.
Jeskyně K’oox Baal je nádherná. Jejím nedostatkem je hrozná polňačka, kterou je nutné protrpět. Majitelem pozemku je Daniel Hernandez. Evidentně tady taky probíhají ponory. Někdo poměnil šipky a dokonce i šňůry, což je prasárna. Chystali jsme se fotit v jedné z výrazných odboček na východě. Hlavní šňůra, kterou jsme tady zanechali v roce 2006, vede jinam. Na skútrech jsme tak dojeli do nízkých chodeb na jihovýchodě. To jsme fotit nechtěli. Vracíme se ke vstupu a pak do gigantické chodby po proudu. Voda je mírně mléčná po našich předchozích ponorech. Radek fotí, Kamila je modelka, duo Hutňan-Hutňan dělá bleskonoše. Složitá manipulace s pozicí každého účastníka a ještě hlídat šňůru, ať se neztratíme. Pár fotek je použitelných, čili nádherných. Po 140 minutách lezeme z vody do hejna rozzuřených vos. Nikoho ani nenapadne sundat neoprén. Obešlo se to bez kontaktu se žihadlem.
Honza Sirotek s Radkem Jančarem zatím v Chun Che Chen drtí zarputile cestu na sever. Prorazili přes pomyslnou depresivní zónu, kde zatím všechny snahy ztroskotaly. Je to ale stejně boj v totálně rozbitém terénu. Plazivka střídá plazivku, většinou v nule, Radek s láhvemi na zádech končí. Honza natahuje ještě dalších asi 50 metrů a také to balí. Snad příště.
Karol s Petrem zkouší ještě jednou cesty na jih. Natahují 99,5 metru dobrým směrem, ale jejich objevitelské nadšení zastavuje kolaps a plazivky.

19.2.
Velká síla se chystá do podzemní brány Chun Che Chen. Čtyři dvojice potápěčů budou zkoumat útroby jeskyně, která vypadala na začátku jako nudlička. Teď se rozprostřela na východ a táhne do nezmapované džungle. Severovýchod je směrem zaslíbeným. Už tady máme několik tunelů. Jih je ale nepropustný. Je to škoda, protože tam je perspektiva spojení s K’oox Baal a následně i Xunaan Ha. Všichni se rozbíháme do chodeb, kde jsme ukončili včerejší mapování. Zdenál s Honzou prostřední chodbou na sever. Daří se jim postupně objevit 288 metrů. Končí na nedostatek šňůry ve volném pokračování. Martin s Karolom mají těžší situaci. Kamkoliv se vrhnou z levé severní větve, všude je to zavede do známých částí. Nakonec v několika chodbách natáhli 120 metrů. Kamila s Radkem pokoušejí jižní lákavou cestu. Jedna z odboček vypadá nadějně, bude ale muset počkat na další ponor. Dan a Petr se věnují pravé severní cestě. Kličkování v podzemí končí na známé východní šňůře. Dokončují ještě jednu z odboček. Buben končí po 330 metrech.
Po sečtení všech mapování a objevů má Chun Che Chen 4950 m.



18.2.
Oltářní jeskyně je jednou ze dvou suchých podzemních prostor, které nám doporučil Jime Coke. Alex Reato zabezpečil povolení od majitele pozemku. Slovenská skupina zvládla obě dokonale zmapovat a zdokumentovat i mayské artefakty v nich. Před dvěma dny ukončili práci na Oltářní - dosáhla délky 500 metrů. Zvláštností je oltář – 4x4 m, ke kterému vedou schůdky z vody. Jeskyně je z větší části pokryta jezerem. Na některých místech museli mapovači plavat. Včera zvládli dokumentaci Chuuh. Jedná se o krásně vyzdobenou síň. Místo, kde se Dan vynořil při loňském hledání spojení mezi Tux Kupaxa a K’oox Baal. Nakonec se stalo skutečně klíčovým pro vznik čtvrtého nejdelšího vodou zaplaveného systému na světě.
Do Chun Che Chen dnes vplouvají tři dvojice potápěčů. Kamila s Petrem jdou nafotit včera nalezené kosti. Nakonec ještě natáhli 40ti metrovou zkratku do jedné ze severních odboček. Martin s Karolom vyrazili na konec svojí šňůry a po několika desítkách metrů se připojují na chodbu objevenou včera Honzou a Petrem. Nachází ale další odbočku na sever a vymotávají celý buben. Dan s Radkem Husákem vyrazili na východní část Chun Che Chen. Objevují chodbu, která je nádherná svou variabilitou. Prostorný tunel střídá puklina, nízká placatka i brutální prolejzačka mezi krapasama. Výsledkem jejich snažení je 380 m dlouhý polygon. Dan s Radkem i Martin s Karolom natáhli svoje ponory na 150 minut.
Chun Che Chen překročil délku 4000 metrů.

17.2.
Jedna skupinka, vedená Radkem Husákem, míří opět do K’oox Baal. Včerejší fotky ho neuspokojili. Jedeme znovu tu samou trasu a zkoušíme nízké chodby i průlezy se sidemountem. Dnes to bude lepší. Pár fotek je použitelných. Ponor dlouhý 90 minut končí šestiminutovou dekompresní zastávkou. K'oox je hluboký 16 metrů.
Zdenál s Radkem Jančarem a Honza Sirotek s Petrem jedou Chun Che Chen. Pokoušejí všechny odbočky z lajny natažený Danem a Petrem. Zdenál s Radkem na pravé straně neuspěli. Objevují 107 metrů ve dvou chodbách. Obě možnosti končí zpátky v hlavní chodbě.
Petr s Honzou trefují na první pokus tunel, vedoucí na sever. Zastavuje je až vymotaný buben. Objevili téměř 400 metrů a cesta dál je volná. Cestou nachází části lebky prehistorického tvora. Chun Che Chen se pěkně rozrůstá. V průběhu šesti ponorů jsme zmapovali 3400 metrů, objevili přes dva kilometry.
Večer se stavuji u Bila Phillipse. Předává mi peníze za prodané mapy, které jsme vydali pod hlavičkou Quintana Roo Speleological Survey. Prodalo se jich víc než 100. Teď se už nedivíme, že u Tux Kupaxa potkáváme skupinky potápěčů. Je to pro jeskynní potápěče zajímavá lokalita.


16.2.
Foto den. Vyrážíme do K‘oox Baal s úmyslem udělat několik fotek v placatých chodbách. Cesta k cenotu je daleká. Focení probíhá bez větších problémů. Snad z toho něco vyleze. Po 90 minutovém ponoru nitroxáči vylezou ven, vzduchaři musí 10 minut dekompresit. Stálo mně to prohru s Martinem v piškvorkách.
Od K’oox Baal se přesouvá skupina Dan, Zdenko Hochmuth, Martin a Petr k cenotu Tux Kupaxa. Zmapují ještě suchý vstup do cenotu Sac Ktu Cha. Petr schytal u K’oox vosí žihadlo do očního víčka. U Sac dostává další do ucha a čela. Uklidňuji ho tím, že mne taky kousli dva komáři do kotníku. Asi to nezabralo, je napuchlej jak meloun.
Druhá skupina se po ponoru marně snaží nalézt vstup do cenotu Joolis. Džungle ho schovala do bujné zeleně.
Slováci dávají rest day v přírodní rezervaci Sian Kaan, zbytek regeneruje v Xel Ha.


15.2.
Další luxusní den. Teda co se objevování týče. Negativem je píchlá guma na našem wranglerovi. Kořeny v džungli jsou ostré, díra tvaru trojúhelníku na boku pláště byla doprovázena suchým „pfuu“ a kolo sedlo na ráfek. To je ale detail. Výměna zabrala 15 minut a hurá do cenotu.

Opět vyrážíme ve dvojicích na různá místa v Chun Che Chen. Karol a Martin mají před očima ohromný tunel. Takové vidiny jsou často smeteny krutým poznáním po několika desítkách metrů. Buď se to zavře závalem, nebo skončí v síni bez výrazného pokračování. Jejich první chodba má jepičí život. Musí hledat dál a daří se jim objevit po útrapách v plazivkách opět volnou cestu podzemím. Jsou v dalším tunelu, kde vytočili celý buben (250 m). Ponor trval s jednou stage 145 minut.

Dan s Petrem mají jasno – ze včera objevené síně postoupit dál na východ do neznámých částí džungle. Berou si také každý jednu stage Prvních padesát metrů ještě vydrželo Danovi hlavní světlo, které je silnější než Rebel, ale najednou zhasíná. Dan má sebou tři záložky, takže nic se neděje. Objevovat však bude muset Petr, Dan bude vyvazovat. Po doplavání do síně záložní láhev odkládají a začíná hledání další cesty. Na východ je prodíračka přes krápníkový ráj. Tlačí je to doprava a po 120 metrech jsou zpátky na hlavní šňůře. Zmapovat a další pokus ze síně. Tentokrát to zkusili na sever. V dolních patrech chvilku hledají v spleti menších chodeb, ale naráží na krásný tunel se sintrovým dnem . Volná cesta začíná a pokračuje až do vymotání dvou bubnů. Vracejí se za 148 minut.

Dnes jsme v Chun Che Chen objevili a zmapovali 680 metrů chodeb.

Skupina Slováků, vedená Zdenkem Hochmuthem, pokračuje v suché jeskyni Wall. Postupují skvěle a povedlo se jim objevit a zmapovat víc než kilometr chodeb. Podrobně zaznamenávají všechny pozůstatky mayské aktivity. Jsou tady zvláštní koridory z kamenů, vycházející z kruhového půdorysu.
Radek Husák, Zdenál, Kamila, Honza Sirotek a Radek Jančar trénují v Tux Kupaxa na zítřejší focení. Je nutné nacvičit pozice asistentů fotografa. Radek je jako vždy nespokojen.


14.2.
Konečně do objevů. Karol s Martinem míří na severní konec jeskyně. Včera tady skončili před volně pokračující chodbou. Dnes mají v plánu postoupit dál k výběžkům jeskyně K’oox Baal. Mimo bokovek si vezou každý i jednu stage. Ponor nakonec natáhli na 160 minut. Zamýšlená chodba končila po 30 metrech v úžinách a tak pokračovali v jedné z odboček blíž od vchodu. Objevili úctyhodných 190 m a cesta dál je volná.
Dan s Petrem měli za úkol hledat možné pokračování na levé i pravé straně hlavní chodby hned od vchodu do systému. Po 150 metrech nachází cestu pod vodou směrem na východ. Vynořují se v cenotu bez možnosti vylézt na povrch. Od této chvíle však jen valí oči. Přímo na východ, do dosud neznámých částí džungle, vede tunel. Je to spíš placatá chodba, ve které výška nepřekračuje 3-4 metry. Šířka je však obdivuhodná (40 m není zvláštností). Přibližně každých 40 metrů jsou odbočky doprava i doleva. Je těžké se rozhodnout, kudy dál. Dan s kompasem drží vepředu směr na východ, Petr za ním vyvazuje vodící šňůru. Po 280 metrech jsou v ohromné síni, ze které se dá vyrazit kamkoliv. Konec šňůry je ale limituje. Dan ještě nakoukne do pokračování - chodba valí dál. Chun Che Chen - nenápadná jeskyně na periferii K’oox Baal, se stává velice zajímavou lokalitou. Je bránou do velké neposkvrněné části džungle. Dan s Petrem objevili a zmapovali 285 m nových chodeb za pouhých 90 minut.


13.2.
Opět vyrážíme ve dvou skupinách. Slováci mají jasný cíl. Zmapovat všechny suché jeskyně, které včera nalezli. Cíl je jasný, ale neuskutečnitelný. První suchý komplex je tak rozsáhlý, že nezvládli zmapovat ani jeden. Nalézají pozůstatky mayské aktivity - zídky, chodníčky z kamenů. Jeskyně má několik vchodů. Její délku odhadli kluci na víc než 500 m.
Skupina potápěčů pokračuje v průzkumu jeskyně Chun Che Chen. Karol a Martin dodělávají přímý směr proti proudu. Zmapovali posledních 200 metrů a dostali se na známý konec jeskyně. Chodba pokračuje volně dál, zítra půjdou konečně do objevů. Dan s Petrem dokončili poslední nezmapovaný úsek šňůry a zkusili několik odboček doleva. Výsledkem je 180 metrů objevů, které však končí v neprůlezných částech.

Jeskyně Chun Che Chen dosáhla celkově délky 1600 m.


12.2.
V noci přiletěli do Cancunu slováci pod vedením Zdenka Hochmutha. Ráno se potkáváme na pláži. Je poměrně chladno (17 stupňů). Před devátou odjíždíme spolu do Chemuyilu a po několika kilometrech cesty do džungle se rozdělujeme. Pokusí se najít suché cenoty, které mi popsali Jim Coke a Alex Reato. Alex nám sehnal i povolení od majitele pozemku. Nakonec jim bloudění džunglí zabralo několik hodin. Cenoty objevili, mapování začne zítra.

Druhá skupina jede opět k Chun Che Chen. Magický papír od Dona Cubertina zabírá a nepříjemný domorodec nás pouští dál. 150 metrů neseme láhve a část materiálu džunglí na zádech. Máme na sobě neoprény. Chrání před drobným hmyzem a vzdálenost není tak velká, aby jsme se přehřáli. Do vody vyrážíme opět ve dvojicích. Karol s Martinem budou pokračovat v mapování hlavní lajny tam, kde včera skončili. Dan s Petrem zmapují levou odbočku na dvoustém metru. Obě dvojice postupují velmi zodpovědné při zaměřování. Ukazuje se, jak je důležitá zpětná vazba, kterou při našem měření poskytuje kreslení mapy. Náš polygon se výrazně liší od měření, provedeném v roce 2004. Na jednom místě tehdejší mapovači jednoznačně otočili mapovací tabulku a vytvořili nesmyslnou smyčku. První dvojice potápěčů zmapovala víc než 200m chodeb. Dan s Petrem zůstali ve vodě 185 minut a výsledkem je 320m mapy. V některých místech museli překonat extrémnější restrikce. Tuhle cestu jsme už absolvovali v roce 2007. Nalézáme šipky s popiskem CSS. Zdá se, že tady bude ještě hodně práce. Ze tmy na nás hledí několik tunelů, kam lidská ploutev ještě nevplula. Dnes jsme zmapovali přes 500 metrů chodeb a celkově máme za sebou 1100m. Dle mapy nám zbývá dodělat ještě 300 známých metrů a pak se pustíme do objevů. Večerní barbeque se slovenskou skupinou je příjemným bonbónkem za náročným dnem.

11.2.2012
První den v džungli. Ráno jsme ještě zajeli za Donem Cubertinem. Pozdravili se a oznámili mu, že se chystáme dělat na jeho pozemku. Nic nenamítal. U rozcestí k Tux Kupaxe nás ale stejně čekal chlapík, který nám dělal problémy už na podzim. Chtěl písemný souhlas Dona Cubertina. Nakonec to spravila malá finanční podpora v nezaměstnanosti. Myslím, že si vybírá na vlastní triko. Tux Kupaxa začíná být hodně navštěvovaná. Náš cíl byl ale o několik stovek metrů vedle Tux Kupaxa. Chtěli jsme prosekat džunglí cestičku k cenotu Chun Che Chen. První tady byli Francouzi v roce 1998. Po nich Robbie Schmittner a pak Bil Phillips. Jeskyni jsme natáhli o několik desítek metrů v roce 2006 i my. V současnosti má 1360 m. Sekačka se povedla za necelou hodinu, a tak vyrážíme ještě na ponor. Několik desítek metrů (francouzská šňůra) je neznačených, Zkomplikovalo nám to měření. Ve dvou dvojicích (Karol, Martin, Dan a Petr) jsme zmapovali 500 m chodeb. Zdá se, že je tady ještě několik perspektivních odboček. U cenotu jsme zanechali část výstroje a zítra budeme pokračovat. Večer se nám povedlo zabezpečit písemné povolení od Dona Cubertina.


10.2.2012
Den plný snahy o kompletizaci výstroje. Věci ze skladu, který si pronajímáme od Bila Phillipse a kde jsme část věcí zanechali v prosinci i od Lukáše z Easy Gango, se nám daří dát dohromady až v poledne. S Bilem jsme dohodli hodinu, kdy pojedeme navštívit Dona Coubertina. Musí o nás vědět, budeme pracovat na jeho pozemku. Ve dvě vyrážíme na cvičný ponor do Grand Cenotu. Je nutné, aby si kluci sidemount pořádně ošahali. Večer přijíždí Alex Reato a dohadujeme možnost explorace pro suchou skupinu. Jedná se o cenot s pozůstatky mayských zídek. Zítra vyrážíme konečně do džungle.

9.2.2012
Po cestě plné přebukovávání letenek, oprav letadel, vyzvedávání a znovu proclívání zavazadel jsme zde. Cestou jsme ztratili Martina, který nemaje biometrický pas, musel vlastní cestou přes Mexiko city. Původně měl doletět den po nás, nakonec byl v Cancúnu tři hodiny před námi. Také jsme přišli o jedno zavazadlo. Americká demokracie neskousla (nebo skousla) jeho šišku uheráku, kterou v domnění, že džungle žádné jídlo nevydá, strčil do hlavního zavazadla. Trošku nás pobavilo, když od náčelníka požadoval v New Yorku zaměstnanec baru při objednávce piva pas. To asi poznal, že má indiánské předky. Těm tady nenalejvaj. Do Tulumu jsme přijeli po dohadování v půjčovně až v 9 večer. Nic jsme tudíž nestihli. Jen blahodárnou postel. Teď jsou čtyři ráno a časový posun mně vyhnal z postele. Čeká nás perný den. Dát dohromady materiál ze skladu a z dalších míst, kde ho máme rozstrkaný, bude oříšek. Snad se nám povede dnes provést cvičné ponory s novou výbavou.


8.2.2012
první skupina odlétá směr Mexico - Cancún


Zbytky čelisti, nalezené v jedné z chodeb Chun Che ChenDžunglové vosy se na nás vyřádily. Martin schytal čtyři pigára do zad, Karol do krku. Náčelníka píchnul komár do kotníku... no a ty vypadáš Petře! :-)Kolo nevydrželo nástrahy džungleOtec se synem táhnou džunglíChlazená odměna po ponoruVe vstupu do cenotu Chun Che ChenCestu k cenotu Chun Che Chen jsme museli prosekatPříprava lahví na transport džunglí. Plníme u Easy ChangoJeskyně K’oox Baal je nádherná. Jejím nedostatkem je hrozná polňačka, kterou je nutné protrpět. Majitelem pozemku je Daniel Hernandez.

Zpět na hlavní výpis

www.speleoaquanaut.cz
Login
News
News

Created by © 2008 - 2010 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek & webdesign

Doporučujeme - Orca Diving potápění, kurzy