17.17 opět na hraně a akce ve vývěru Skalistý potok

17.17 opět na hraně a akce ve vývěru Skalistý potokDvě autentická svědectví pohledem jeskynních potápěčů vypovídají o zpropadeném sifonu 17.17 a o akci na Skalistém potoce poslední listopadový víkend ...

Autoři: Míra Manhart - akce v sifonu 17.17. a Rafal Krzewinski - popis akce na Skalistém potoce (omluvte prosím sníženou kvalitu Rafalovy polské češtiny, na cizince ve službách Speleoaquanautu je dostačující):


Akce v sifonu 17.17

Dva marné dny? Zanořuji se společně s Karolom do sifonu 17.14. a náš cíl je jasný. Zkusíme opět odstranit kámen v sifonu 17.17.

Po 80 minutách potápění, lezení a plazení se v jeskyni jsme před sifonem. V zatím posledním sifonu, který nebyl proplavaný díky skále, která nám zatarasila cestu po 70 metrech v 17 metrech hloubky. Kolik už jen bylo akcí na odstranění skály? Je tomu skoro rok, co Dan Hutňan našel tuhle stopku, za kterou se ne a ne dostat. Dneska to zkoušíme tak trochu pod heslem: čím víc, tím líp. Nicméně se o to musíme alespoň pokusit, přeci to jednou pustit musí a proč ne zrovna hned tento víkend. Práce v sifonu trvá asi 20min a už se zase vracíme zpět. O výsledku se dozvíme hned zítra.

Hned ráno odcházíme od auta jen s Karolom. Každý z nás má jen jednu 3l láhev a zbytek věcí připravených u sifonu 17.14. Jdeme na lehko a cesta k hornímu vchodu nezabere víc jak půl hodinu. Další hodina cesty k sifonu a už jsme nachystaný se opět zanořit. Po překonání sifonu zjišťujeme, že jsem zapomněl batoh s lezením před sifonem a „tréninkově“ si to dávám tam a zpět ještě jednou. Následuje to samé jako předchozí den a nahoře nad vodopádem máme trochu peprný komentář k dnešní akci. Ještě kousek a už připravujeme flašky k ponoru. Voda je zakalená po včerejšku, ale my se musíme dozvědět výsledek.

Po zanoření je viditelnost asi 50cm a před sebou tlačím kal, který se tu ode dna neustále zvedá. Zastavuji se asi deset metrů od skály a připravuju si šňůru. Kal mě pomalu, ale jistě předbíhá, není čas, navazuji šňůru a pokračuju dál. Zkouším se natlačit vpravo a pak vrchem... ne dneska ještě ne, ještě není ten den, kdy nás jeskyně pustí dál.

Viditelnost je na nule a já otáčím zpět, asi v půlce sifonu nemohu najít pokračování vyvázané vodící šňůry. Ležím tam a marně se snažím nahmatat pokračování, kam asi ta prokletá šňůra vede? Ne a ne ji najít, sundávám si rukavici pro lepší cit, projíždím rukou každý kousek a pořád nic. Šahám po bubínku a volím variantu navázání se, po chvilce uvažování bubínek zase schovávám. Tady v té nulové viditelnosti si to nechám až jako krajní variantu. V hlavě si přemítám cesty sifonem a zvažuji, kde asi tak můžu být. Je tohle už panika, takhle to vypadá? Asi ne na druhou stranu cesta nevede a už jsem tu byl tolikrát, že ta šňůra tu prostě být musí. Pamatuju si na Martina, který po jednom z vrtání vyplaval a oznámil mi, že už tam zpátky nechce. Stalo se mu něco podobného a žádný šlágr. No, po nějaké době se mě sifonu asi už zželelo, nahmatal jsem pokračování šňůry a bez dalšího otálení jsem pospíchal k promrzlému Karolovi. Vynořil jsem se. Upřímně,  strávit dva dny po sobě v tomto sifonu, to už se mi opravdu nechce opakovat.



Míra M.

...

Akce Skalistý potok


Minulý víkend (29-30.11.2014) proběhla další akce CSS Speleoaquanaut na Skalistým potoce, ve spolupráci ze slovenským Speleodiver a lokálními jeskyňaři pod vedením Z. Hochmutha.

Hlavni cíl akce byl pro všechny jasný – odstranit kámen v sifonu 17.17, s kterým kluci bojuji už přes rok.

Většina z nás dorazila do Háje už v pátek večer, kde přivítali nás Zdenko H. a Jozef Kovalík.  

Během večírku jsme probrali aktuální stav jeskyně a podrobnosti plánovaných akcí.

V sobotu v 5 ráno dorazila poslední skupinka s Prahy (Radek T., Petr Ch. a Pepa K.), a po krátkém zdřímnutí hlásila plnou entuziazmu hotovost.



Rozdělili jsme se na dva týmy.

První skupina (Mira M., Karol K., Barbora K., Stano D., Martin V., a Rafal K.) vyrazila do kopce směrem k hornímu vchodu, který dál vede k hlavnímu cílů této výpravy – k sifonu 17.17.

Po cestě museli jsme překonat proslulý travers, který jsme si oboje s Barborou užili, jelikož je nastaven na trošku „větší rozsah ramen“ než máme my. Osobně můžu říct, že pro mě byl to zážitek dne. Nakonec dorazili jsme k sifonu 17.14 a pomohli útoční dvojce, Míroví a Karolovi nachystat výbavu k ponoru.

Najednou, cela akce závisela na vlásku. „Moderní technika“, která měla za úkol odstranit teď už legendárný kamen udělala nám nepříjemné překvapeni – nebyla kompletní. Zachránil nás Stano, který bleskem donesl z jiné časti jeskyně chybějící součást. Kluci ponořili se v sifonu 17.14, aby za další dvě hodiny mohli konečně vypořádat se s kamenem. Po cestě museli ještě překonat lezeni pod vodopádem a dva další sifony.

V mezidobí Stano ukázal nám část jeskyni, na které v současné době pracuji - plazivky, které směřuji k planině. Pomohli jsme trošku uklidit zbytky ostrých skal a zbylo nám jen čekat.

Po třech hodinách vrátili se kluci, vše proběhlo dle plánu. Zbylo jen sbalit par láhev k doplnění na nedělní akce a vrátit se nahoru, kam jsme se dostali kolem 17te hodiny.



Druha skupina (Petr Ch., Palo M., Radek T., Míša P. a Pepa K.) vyrazila k dolnímu vstupu.

Petr a Palo, měli za cíl vyměnit vodící šňůru na přímém směru, což se částečně podařilo, ale z důvodu navigační komplikaci většina vyměněné šňůry byla ve směru sifonů 17.1 – 17.X.

Radek a Planky, na prosbu Zdenka pustili se do sklízení starého telefonického kabelu. Náročnou práci ukončili v třetím sifonu, po 4-hodinovym ponoru.

 

Za odměnu čekala nás večeře v hospodě poblíž, kde připojili se i Zdenko s Jožem. V přátelské atmosféře rozebírali jsme sobotní událostí a pokračovali v rozhovorech ještě dlouho v speleologické základně v Hájích…

 

V neděli opět rozdělili jsme se do dvou skupin.

U dolního vývěru pokusili jsme se s Radkem odstranit další telefonické kabely. Podařilo se nám dostat v okolí jedenáctého sifonu. Výsledkem byl jeden Maxi bag odstraněných kabelu a jedna nalezena stara ploutev, značky Turtle…

Ve stejnou dobu Petr a Palo spolu s Pepou podnikli jeskyňářsko – potápěčský výcvik. Kolem 12te měli se přemístit k hornímu vchodu.

 

Mira s Karolem chtěli se podívat na následky včerejší akce. Vyrazili brzo ráno, sami, jen s doplněnými flaškami. Transportní tým (Stano, Míša, Pepa, Petr a Palo) měl se stavit u sifonu 17.14 až později, po návratu kluku. Bohužel sifon 17.17 přivítal kluky viditelnosti mezi nulou a trošku-víc-než-nulou metrů a jeskyně nepustila dál. Dramaticky průběh ponoru muže připadne dopovědět osobně Mira.

Kámen není už stejný jako dřív, ale aby zhodnotit výsledky je nutní podívat se na místo činu v podmínkách s lepší viditelnosti.  Každopádně bylo po klucích vidět, že jeskyně jim dala zabrat, ale nezabránilo to před předběžným plánovaním další akci na Skalistém potoce.

 

Na akci se podílel


za Speleoaqunaut: Míra M., Petr Ch., Radek T., Pepa K. a Rafal K.

za Speleodiver: Karol K., Barbora K., Mišo P., Palo M. a Martin V.

Lokální pomoc: Zdenko H., Josef K., Stano a Roman

 

Všem, kteří přiložili ruku k dílu patří poděkování.



Rafal Krzewinski




...

Potápěči se připravují před vývěrem Skalistý potokfoto (c) PepéRadek a Petrfoto (c) PepéBranka oddělující dva světyfoto (c) PepéPetr je připravenfoto (c) PepéS Radkem a dalšími potápěči mají úkol v podzemífoto (c) PepéRadek je po dlouhé době viděn s tuplákem na zádechfoto (c) PepéPřed zanořením je třeba na nic nezapomenoutfoto (c) PepéFronta na vodufoto (c) PepéVstup do vývěru při nízkém stavu vody není až tak bezbarierový foto (c) PepéRadek musí chvilku počkat foto (c) PepéTým večer debatuje nad úkoly v chalupě v Hájifoto (c) PepéMíra hledal Džina...foto (c) Pepé...a nalezl ho.foto (c) PepéMezitím Rafal umyl nádobí i nohyfoto (c) PepéVstup do vývěrufoto (c) Pepéa pohled k východufoto (c) PepéOvce tu dávají dobrou nocfoto (c) PepéA ještě skupinové foto, ale kde je Bára?

Zpět na hlavní výpis

www.speleoaquanaut.cz
Login

Created by © 2008 - 2010 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek & webdesign

Doporučujeme - Orca Diving potápění, kurzy